ŽIJU TO, CO DĚLÁM.
DĚLÁM TO, CO ŽIJU.
Když Ti život dá ránu, …..oklepej se.
Když Ti vyrazí dech, ….pořádně se nadechni.
Když Tě srazí na kolena, ..okamžitě se zvedni.
Pochop, že nikdo jiný to za tebe neudělá…
…tuto větu jsem si opakovala nejmíň tisíckrát. Nikdo jiný to za tebe neudělá.
Dlouhá léta jsem se nechala krmit drogou jménem jistota stálého příjmu a nenašla jsem sílu nebo spíš odvahu to změnit. Měla jsem dobrou práci managera, velice slušný příjem, využívala jsem koučink a mentoring, ale někde uvnitř jsem cítila, že to není ono, že něco chci jinak. Chyběla mi svoboda, chyběl mi čas pro sebe, čas pro rodinu. V den výplaty jsem si ale vždy řekla …Proč to chceš měnit?!? Jistota vyhrávala, odvaha chyběla.
V okamžiku bezmocnosti, když jsem se tváří v tvář potkala se smrtí blízké osoby se moje myšlení změnilo.
Po hodinovém oživování se „vrátil“ na tento svět. Jeho vnitřní srdce tak moc chtělo žít. Po pěti měsících 24hodinové péče to vše vypadalo nadějně. Fyzické srdce to ale nevydrželo. Konec. Nesplněné sny, nesplněné plány.
Bouřka v hlavě, tisíc otázek.
Proč si svoje sny neplnil už dřív?
Na kdy je odkládal?
Kdyby začal dřív, kdyby se víc staral o své zdraví, kdyby, kdyby, kdyby…
Na kdyby se nehraje.
Bouřka v hlavě, tisíc otázek.
Na kdy to odkládám já? Co mě omezuje, abych dělala to co chci? Žila tak, jak chci? Nic, jen nastavení v hlavě, opustit jistoty a vydat se na cestu plnění snů a přání.
Já jsem dostala do vínku být silná. Pomáhat druhým být silnými zvládat jejich životní překážky – to je moje poslání.
Každý dostal do vínku něco jiného, a tak je to správně. Každý má svoje sny, touhy, přání. Plňme si je, dokud máme ještě čas.